Bedříšek se k nám dostal ze spřáteleného útulku Fordogs. Jeho předchozí celý život byl hodně nešťastný. Žil společně se dvěma psími bratry u bezdomovců oddělen samostatně v improvizované voliéře venku. Kvalita jeho života tedy pochopitelně nebyla vysoká. Navíc Bedříšek trpěl na celoživotní nijak neřešený zánět uší.
Když se dostal do útulku byly jeho uši v katastrofálním stavu, podařilo se je však stabilizovat. Po čase odešel do adopce, byl však novou majitelkou vrácen zpět, protože v noci nespal, potřeboval stále chodit, a tím pádem rušil a šlapal na ostatní psy, což vyvolávalo konflikt, oddělit ho nebylo možné. Krom problémů s ušima se dle projevů chování u něj předpokládala rovněž stařecká demence. Bedříškovi bylo sice cca jen 12 let, ale fyzicky odpovídal podstatně staršímu pejskovi.
Protože takovýto pejsek jen těžko nalezne domov, rozhodli jsme se mu pomoci a nabídnout doživotní péči.
Bedříšek byl úžasný pejsek, vděčný, hodný a mazlivý méďa. Bohužel jeho stav se poslední dny výrazně zhošoval. Celoživotní obrovský neřešený zánět uší pravděpodobně způsobil poškození mozku, možná se jednalo i o mrtvičku, každopádně Bedříšek začal mít veliké bolesti, špatně se orientoval v prostoru, chodil pouze do kolečka, byl nesvůj a zjevně trpěl. Přestože jsme jeho zdravotní stav opakovaně řešili na veterině a nasadili léky, prognóza na zásadnější zlepšení a kvalitní život byla nulová. Po konzultaci s kolegyní z útulku Fordgos a ve shodě s ní jsme se rozhodli Bedříška dále netrápit a nechat ho odejít za duhový most.
Bedříšek byl s námi jen velmi krátce, i přesto zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách.
